Přehled majitelů
Přehled majitelů podle J. K. Březiny (1899):
- Půta z Drslaviců;
- královské zboží;
- Jindřich z Lipého;
- královské zboží;
- Jan z Lichtenburka;
- Boček z Kunštátu a Poděbrad;
- Viktorin z Kunštátu a Poděbrad;
- Jiří z Poděbrad, král;
- Boček z Poděbrad;
- Jindřich st. kníže Minstersberský;
- Vilém z Pernštejna;
- Vojtěch z Pernštejna;
- Jan Bohatý z Pernštejna;
- Jaroslav z Pernštejna;
- Arnošt falckrabí Rýnský;
- Václav Okrouhlický st. z Kněnic a na Borovnici;
- Mikuláš z Bubna a z Litic;
- Vratislav z Bubna a z Litic;
- Jan st. z Bubna a z Litic;
- Jindřich Jan hrabě z Bubna a z Litic;
- František Adam hrabě z Bubna a z Litic;
- Antonín Ignác hrabě z Bubna a z Litic;
- Václav hrabě z Bubna a z Litic;
- Antonín Vít hrabě z Bubna a z Litic;
- František Adam hrabě z Bubna a z Litic;
- Veriand Windischgrätz hrabě;
- John Parish, svobodný pán;
- Jiří Parish;
- Oscar baron Parish;
[Březina, J. K.: Litice nad Orlicí, monografická stať; Žamberk 1899]
?-? Půta z Potštejna
Půta nebo jeho syn Procek je považován za možného zakladatele hradu. Příslušníci rodu Půticů, původem z Plzeňska, získali zdejší hvozdy koupí od českého krále Přemysla Otakara II.
"Jediným prokazatelným faktem z počátečních dějin hradu Litic je to, že jeho jméno je přenesením jména západočeského půtického hradu Litic u Plzně. Z toho je možno odvodit závěr, že vznikl rovněž v souvislosti s půtickou kolonizací kraje na Divoké Orlici. K jeho zakladateli je možno uvést nijak však prokazatelně prameny nedoložené hypotézy. Buď s Půtou z Křimic – Potštejna přišel i některý příslušník litické větve rodu a začal zde budovat své nové panství, nebo Půta vzhledem k existenci dvou synů prováděl kolonizaci s cílem vytvořit zde pro ně dvě panství. Pokud bychom uvažovali o příchodu někoho z litické větve Půticů na Divokou Orlici, ryze hypoteticky bychom mohli uvažovat o Oldřichovi z Litic, Půtovu synovci, který několikrát, svědčil s Půtou na listinách. Lze tedy předpokládat, že mezi nimi byl přátelský vztah, takže možnost společného odchodu na Divokou Orlici by zde byla, pramenné doklady o tom však žádné nemáme. Provádění kolonizace s cílem vytvořit dvě panství s dvěma hrady a dvěma městskými centry ztratilo smysl buď po odchodu Půty (pravděpodobně mladšího, syna Půty z Křimic – Potštejna) do západních Čech, kdy majetek na Divoké Orlici zůstal jeho bratru Prockovi, nebo v případě kolonizace Liticka někým z litické větve Půticů, po skončení jeho kolonizační činnosti na Divoké Orlici. Ovšem jde jen o úvahu, žádný doklad o pobytu příslušníků této větve Půticů na Divoké Orlici není."
"Nejsou ani doklady k tomu, že by Procek, který na Potštejně na Divoké Orlici zůstal, převzal i Litice, ať již od bratra, či od někoho jiného."
[F. Musil: Otázky kolem počátku hradu Potštejna, Hradec Králové 2008]
?-1333 ? Jindřich II. mladší z Lipé, zvaný Železný
*? (1312) † po roce 1337
Vlastnil hrad, 1316 první písemná zmínka.
"Za první prokazatelnou zprávu vztahující se k Liticím na Divoké Orlici lze považovat údaj z roku 1316, z doby konfliktu krále Jana Lucemburského s Jindřichem I. z Lipé, kdy hrad Litice byl v rukou Jindřicha II. z Lipé (zvaný Železný), nebo někoho jiného z tohoto rodu. Příslušníci rodu tehdy jako rukojemníci ručili právě hradem Litice, že Jindřich I. z Lipé splní podmínky, za nichž byl propuštěn z královského vězení. Tyto podmínky však blíže neznáme, stejně jako neznáme, jakým způsobem se hrad do rukou pánů z Lipé dostal."
[F. Musil: Otázky kolem počátku hradu Potštejna, Hradec Králové 2000]
Jindřich II. mladší z Lipé *? †1337
1333-? Královský majetek
Roku 1333 vykoupil Litice markrabě Karel a majitelem se stal Jan Lucemburský.
"Tehdy jsme znovu získali s velkými náklady a úsilím hrady Křivoklát, Týřov, Světlík, Litice, Hradec Králové, Písek, Nečtiny, Zbiroh, Tachov, Trutnov v Čechách, na Moravě pak Lukov, Telč, Veveří, hrad olomoucký, brněnský a znojemský a mnoho dalších statků, zastavených a zcizených koruně."
[Karel IV. vlastní životopis: Vita Karoli quarti, str.71, 14. století]
Jan Lucemburský *1296 †1346