Přehled majitelů

Přehled majitelů podle J. K. Březiny (1899):

  1.     Půta z Drslaviců;
  2.     královské zboží;
  3.     Jindřich z Lipého;
  4.     královské zboží;
  5.     Jan z Lichtenburka;
  6.     Boček z Kunštátu a Poděbrad;
  7.     Viktorin z Kunštátu a Poděbrad;
  8.     Jiří z Poděbrad, král;
  9.     Boček z Poděbrad;
  10.     Jindřich st. kníže Minstersberský;
  11.     Vilém z Pernštejna;
  12.     Vojtěch z Pernštejna;
  13.     Jan Bohatý z Pernštejna;
  14.     Jaroslav z Pernštejna;
  15.     Arnošt falckrabí Rýnský;
  16.     Václav Okrouhlický st. z Kněnic a na Borovnici;
  17.     Mikuláš z Bubna a z Litic;
  18.     Vratislav z Bubna a z Litic;
  19.     Jan st. z Bubna a z Litic;
  20.     Jindřich Jan hrabě z Bubna a z Litic;
  21.     František Adam hrabě z Bubna a z Litic;
  22.     Antonín Ignác hrabě z Bubna a z Litic;
  23.     Václav hrabě z Bubna a z Litic;
  24.     Antonín Vít hrabě z Bubna a z Litic;
  25.     František Adam hrabě z Bubna a z Litic;
  26.     Veriand Windischgrätz hrabě;
  27.     John Parish, svobodný pán;
  28.     Jiří Parish;
  29.     Oscar baron Parish;

[Březina, J. K.: Litice nad Orlicí, monografická stať; Žamberk 1899]

?-?  Půta z Potštejna

Půta nebo jeho syn Procek je považován za možného zakladatele hradu. Příslušníci rodu Půticů, původem z Plzeňska, získali zdejší hvozdy koupí od českého krále Přemysla Otakara II.

"Jediným prokazatelným faktem z počátečních dějin hradu Litic je to, že jeho jméno je přenesením jména západočeského půtického hradu Litic u Plzně. Z toho je možno odvodit závěr, že vznikl rovněž v souvislosti s půtickou kolonizací kraje na Divoké Orlici. K jeho zakladateli je možno uvést nijak však prokazatelně prameny nedoložené hypotézy. Buď s Půtou z Křimic – Potštejna přišel i některý příslušník litické větve rodu a začal zde budovat své nové panství, nebo Půta vzhledem k existenci dvou synů prováděl kolonizaci s cílem vytvořit zde pro ně dvě panství. Pokud bychom uvažovali o příchodu někoho z litické větve Půticů na Divokou Orlici, ryze hypoteticky bychom mohli uvažovat o Oldřichovi z Litic, Půtovu synovci, který několikrát, svědčil s Půtou na listinách. Lze tedy předpokládat, že mezi nimi byl přátelský vztah, takže možnost společného odchodu na Divokou Orlici by zde byla, pramenné doklady o tom však žádné nemáme. Provádění kolonizace s cílem vytvořit dvě panství s dvěma hrady a dvěma městskými centry ztratilo smysl buď po odchodu Půty (pravděpodobně mladšího, syna Půty z Křimic – Potštejna) do západních Čech, kdy majetek na Divoké Orlici zůstal jeho bratru Prockovi, nebo v případě kolonizace Liticka někým z litické větve Půticů, po skončení jeho kolonizační činnosti na Divoké Orlici. Ovšem jde jen o úvahu, žádný doklad o pobytu příslušníků této větve Půticů na Divoké Orlici není."

"Nejsou ani doklady k tomu, že by Procek, který na Potštejně na Divoké Orlici zůstal, převzal i Litice, ať již od bratra, či od někoho jiného."

[F. Musil: Otázky kolem počátku hradu Potštejna, Hradec Králové 2008]

?-1333 ?  Jindřich II. mladší z Lipé, zvaný Železný

*? (1312)   † po roce 1337
Vlastnil hrad, 1316 první písemná zmínka.

"Za první prokazatelnou zprávu vztahující se k Liticím na Divoké Orlici lze považovat údaj z roku 1316, z doby konfliktu krále Jana Lucemburského s Jindřichem I. z Lipé, kdy hrad Litice byl v rukou Jindřicha II. z Lipé (zvaný Železný), nebo někoho jiného z tohoto rodu. Příslušníci rodu tehdy jako rukojemníci ručili právě hradem Litice, že Jindřich I. z Lipé splní podmínky, za nichž byl propuštěn z královského vězení. Tyto podmínky však blíže neznáme, stejně jako neznáme, jakým způsobem se hrad do rukou pánů z Lipé dostal."

[F. Musil: Otázky kolem počátku hradu Potštejna, Hradec Králové 2000]

 

Jindřich II. mladší z Lipé *?  †1337

1333-?  Královský majetek

Roku 1333 vykoupil Litice markrabě Karel a majitelem se stal Jan Lucemburský.

"Tehdy jsme znovu získali s velkými náklady a úsilím hrady Křivoklát, Týřov, Světlík, Litice, Hradec Králové, Písek, Nečtiny, Zbiroh, Tachov, Trutnov v Čechách, na Moravě pak Lukov, Telč, Veveří, hrad olomoucký, brněnský a znojemský a mnoho dalších statků, zastavených a zcizených koruně."

[Karel IV. vlastní životopis: Vita Karoli quarti, str.71, 14. století]

Jan Lucemburský *1296  †1346