O hradu

*

Kdo se narodil na hradě Litice ?

Položme si otázku, kde se nachází rodiště krále Jiřího z Poděbrad?

(duben 1420 ?? - 22. 3. 1471 Praha)

Výsledek obrázku pro jiří z poděbrad

Určitě je důležité, jaké majetky jeho otec Viktorín vlastnil a kde se v inkriminovaný rok 1420 zdržoval. To zkoumal Viktor Pinkava, jehož úsilí bylo posvěceno snahou dokázat zrození Jiřího na Bouzově. Podle míst působení se Viktorín do září 1420 skutečně pohyboval na Moravě a patrně pobýval na Bouzově, zatímco Poděbrady byly už tehdy přímým majetkem a hlavním sídlem jeho bratra Hynka. Protože Viktorín měl dostatek vlastních sídel, transport manželky na Poděbrady za účelem porodu se jeví neproduktivní a zbytečný. Tradice o narození Jiřího v Poděbradech je tedy vážně zpochybněna. Asi úplně rozloučit bychom se s ní museli, kdybychom přistoupili na Jiřího nemanželský původ. V tom případě by bylo možné narození v Hořovicích nebo Horažďovicích, kde by mohl splnit tradovanou roli kmotra Jan Žižka. S takovým řešením koketoval August Sedláček, i když se nakonec rozhodně nevyslovil. Při standardním a legitimním průběhu (sňatek - porod) je však nejpravděpodobnější Jiřího zrození na Bouzově nebo Liticích.

(PÁNI Z KUNŠTÁTU, M. Plaček a P. Futák, str. 375-376)

 

Jindřich, kníže Svaté říše římské, vévoda Minsterberský, Olešnický a Volovský, hrabě Kladský, pán Náchoda, Kunětické hory, Litic a mnoha dalších východočeských držav byl třetí syn českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho první choti Kunhuty ze Šternberka.

(15. 5. 1448 Poděbrady - 24. 6. 1498 Kladsko)

Jeho žena Uršula Braniborská na hradě Litice v noci z 1. na 2. října 1470 patrně bez větších komplikací přivedla na svět druhého syna, kterého Jindřich pojmenoval Jiří na počest svého otce.

(Jiří Minsterberský 2. 10. 1470 Litice - 10. 11. 1502 Olešnica)

(JINDŘICH STARŠÍ Z MINSTERBERKA, M. Šandera, str. 57)


Ražba mincí za Jiřího z Poděbrad

 

Jiří z Poděbrad razil mince z titulu českého krále (1458-1471).

 

Mince nechal razit tradičně v kutnohorské mincovně a to pouze pražské groše.

 

Jiří však byl již předtím, než se stal českým králem, držitelem práva razit mince v kladském kraji a

knížectví minsterberském. V lednu 1455 uzavřel Jiří z Poděbrad mincovní dohodu s vratislavským biskupem Petrem, s hlohovským knížetem Jindřichem X., s hejtmanem vratislavským a svídnickým Jindřichem z Rožmberka a s městy Svídnice a Javor. Podle této dohody mohl Jiří zmincovat 5000 hřiven (jednotka hmotnosti hřivna=253,17 g) stříbra na čtyřlotové (jednotka hmotnosti lot=16,06 g) haléře. S ražbou se zřejmě okamžitě začalo, protože písemné prameny již pro následující rok dosvědčují oběh kladských mincí.

 

Dosavadní literatura přičítá Jiřímu z Poděbrad čtyři typy nedatovaných jednostranných penízů. Na líci je vyražen český lev, mající u nohou písmeno "g".

Podle polské literatury razil Jiří z Poděbrad ještě haléře ve slezském Minsterberku, a to dokonce po roku 1450, které měly na lícní straně dolnoslezskou orlici a na rubové straně písmeno "M".

 

(PODĚBRADOVÉ, O. Felcman a R. Fukala, kolektiv, str. 446-447)

 

 

Jiří z Poděbrad drobné mince - haléře