O hradu

Co se děje na hradě - novinky a zajímavosti


PREVÉT

Co se nachází za zamčenými dveřmi ve 2. patře jižního paláce? Místo, kde byl vybudován prevét.
Prevét je typ středověkého záchodu - z latinského locus privatus – soukromé místo . 
Můžeme zde vidět dva dochované pískovcové krakorce a kapsy po nosných trámech.


S PASTELKAMI PO HRADU LITICE

Individualizovaný naučný suvenýr na pokračování na šestnácti stranách o rozměru 23,5x16 cm. Průvodce po litickém hradu je č. 61 v sérii brožovaných publikací o našich nejznámějších památkách.

První průvodce památkami pro děti.

© koncepce, ilustrace, fotografie, texty: Eva Chupíková

© vydavatel: Nakladatelství Hranostaj

 


ZAPOMENUTÁ KRÁLOVNA - JOHANA Z ROŽMITÁLU

Svému manželovi Jiříku z Poděbrad radila v diplomatických záležitostech a sama se postavila do čela armády, když zemi ohrožoval Matyáš Korvín.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Osudové ženy - Johana z Rožmitálu


NOVÉ UMÍSTĚNÍ KOPIÍ OBRAZŮ V INTERIÉRU HRADU

Obraz M. Aleš - Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem | © NPÚ

Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem

Autor: Mikoláš Aleš  (* 18. 11. 1852, † 10. 7. 1913)
Vytvořeno: rok 1878
Fotografie © Národní galerie v Praze 2022

V roce 1466 prohlásil papež Pavel II. Jiřího z Poděbrad za kacíře a vyhlásil proti němu křížovou výpravu, v jejímž čele stál uherský král Matyáš Korvín. Obraz zachycuje setkání Jiřího s Matyášem po obklíčení uherského vojska Čechy u Vilémova v roce 1469.

Obraz je umístěný v 1. patře jižního paláce.

Obraz v kapli - Tři svaté s donátorem | © NPÚ

Panna Maria se sv. Barborou a sv. Kateřinou

Autor: Královéhradecký mistr
Vytvořeno: kolem roku 1490
Fotografie © Galerie výtvarného umění v Ostravě 2022

Zajímavá je postava donátora, klečícího rytíře s koněm a erbem, který patří neznámému příslušníkovi rodu Půticů (pánů z Potštejna a Litic).

Obraz je umístěný v hradní kapli.


ROZŠÍŘILI JSME VÝSTAVNÍ PLOCHU

archeologických nálezů a doplnili vitríny o nové exponáty kachlů, militárií, kovářských výrobků a mincí.

 


ALOIS JIRÁSEK: KONEC A POČÁTEK

Román se odehrává  na hradě Litice. Děj je zasazen do období vlády Jiřího z Poděbrad, kdy se vězněm na Liticích stává  přední táborský radikální kněz Václav Koranda starší.

KONEC husitského hnutí a POČÁTEK vzniku Jednoty bratrské.

"Bylo před vánocemi r. 1452. Pochmurný den pohasl a všecka krajina zahalena čirou tmou. V lesnatém, divokém údolí u Litic bylo boží dopuštění..."

KNIHA KE STAŽENÍ - PDF


KDO SE NARODIL NA HRADĚ LITICE?

Položme si otázku, kde se nachází rodiště krále Jiřího z Poděbrad?

(duben 1420 ?? - 22. 3. 1471 Praha)

"Určitě je důležité, jaké majetky jeho otec Viktorín vlastnil, a kde se v inkriminovaném roce 1420 zdržoval. To zkoumal Viktor Pinkava, jehož úsilí bylo posvěceno snahou dokázat zrození Jiřího na Bouzově. Podle míst působení se Viktorín do září 1420 skutečně pohyboval na Moravě a patrně pobýval na Bouzově, zatímco Poděbrady byly už tehdy přímým majetkem a hlavním sídlem jeho bratra Hynka. Protože Viktorín měl dostatek vlastních sídel, transport manželky na Poděbrady za účelem porodu se jeví neproduktivní a zbytečný. Tradice o narození Jiřího v Poděbradech je tedy vážně zpochybněna. Asi úplně rozloučit bychom se s ní museli, kdybychom přistoupili na Jiřího nemanželský původ. V tom případě by bylo možné narození v Hořovicích nebo Horažďovicích, kde by mohl splnit tradovanou roli kmotra Jan Žižka. S takovým řešením koketoval August Sedláček, i když se nakonec rozhodně nevyslovil. Při standardním a legitimním průběhu (sňatek - porod) je však nejpravděpodobnější Jiřího zrození na Bouzově nebo Liticích."

[PÁNI Z KUNŠTÁTU, M. Plaček a P. Futák, str. 375-376]

Jindřich, kníže Svaté říše římské, vévoda Minsterberský, Olešnický a Volovský, hrabě Kladský, pán Náchodu, Kunětické hory, Litic a mnoha dalších východočeských držav byl třetí syn českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho první choti Kunhuty ze Šternberka.

(15. 5. 1448 Poděbrady - 24. 6. 1498 Kladsko)

Jeho žena Uršula Braniborská na hradě Litice v noci z 1. na 2. října 1470 patrně bez větších komplikací přivedla na svět druhého syna, kterého Jindřich pojmenoval Jiří na počest svého otce.

[JINDŘICH STARŠÍ Z MINSTERBERKA, M. Šandera, str. 57]

 

Jiří Minsterberský 2. 10. 1470 Litice - 10. 11. 1502 Olešnica

RAŽBA MINCÍ ZA JIŘÍHO Z PODĚBRAD

 

Jiří z Poděbrad razil mince z titulu českého krále (1458-1471).

 

Mince nechal razit tradičně v kutnohorské mincovně a to pouze pražské groše.

 

 

 

Jiří však byl již předtím, než se stal českým králem, držitelem práva razit mince v kladském kraji a knížectví minsterberském. V lednu 1455 uzavřel Jiří z Poděbrad mincovní dohodu s vratislavským biskupem Petrem, s hlohovským knížetem Jindřichem X., s hejtmanem vratislavským a svídnickým Jindřichem z Rožmberka a s městy Svídnice a Javor. Podle této dohody mohl Jiří zmincovat 5000 hřiven (jednotka hmotnosti hřivna=253,17 g) stříbra na čtyř lotové (jednotka hmotnosti lot=16,06 g) haléře. S ražbou se zřejmě okamžitě začalo, protože písemné prameny již pro následující rok dosvědčují oběh kladských mincí.


Dosavadní literatura přičítá Jiřímu z Poděbrad čtyři typy nedatovaných jednostranných penízů. Na líci je vyražen český lev, mající u nohou písmeno "g". Podle polské literatury razil Jiří z Poděbrad ještě haléře ve slezském Minsterberku, a to dokonce po roku 1450, které měly na lícní straně dolnoslezskou orlici a na rubové straně písmeno "M".


[PODĚBRADOVÉ, O. Felcman a R. Fukala, kolektiv, str. 446-447]

 


PRVNÍM VÁNOČNÍM DÁRKEM V ČECHÁCH BYLA MODLITEBNÍ KNIHA

Česká štědrovečerní tradice, kdy si blízcí lidé navzájem předávají dárky, sahá hluboko do středověku. Vůbec prvním vánočním darem, o kterém se dochoval písemný záznam, byla modlitební kniha s jedinečnými iluminacemi.

O Štědrém dnu roku 1466 ji dostal sám český král Jiří z Poděbrad. A tou, která mu dárek věnovala, byla jeho druhá manželka, královna Johana z Rožmitálu.

Jestli si věnování nechala Johana vyrobit, nebo jej opravdu napsala sama, říci nemůžeme, ale přepis zní takto:

"Prvnímu v Čechách Jiřímu králi tyto knížky darovány byly, od druhé v Čechách královny Johany jsou jeho milosti poslány, které zhotovit nechala a na Štědrý den večer darovala Jeho Milosti, prosíc za to ne stříbro ani zlato, ale aby ji ráčil ve své paměti míti, až bude tyto modlitby pěti, aby zde ve zdraví a štěstí žili, své poddané k boží cti a chvíle vedli, a tak se k bohu dostali."

[PEŠINA, 1965, s. 134. Přepis upravil František Beneš In: BENEŠ, 1973, s. 180, pozn. 29]

Dnes je tato drobná kniha uložená ve sbírce v Morgan Library Museum v New Yorku ve Spojených státech.


POŠTOLKA OBECNÁ – Falco tinnunculus

  • hmotnost: samec průměrně 180 g (125–253 g), samice průměrně 220 g (136–303 g)
  • potrava: drobní hlodavci, hlavně hraboš polní, méně hmyz a drobní ptáci
  • tah a zimování: u nás se vyskytuje po celý rok, některé naše poštolky, hlavně mladí ptáci, táhnou až do severní a západní Afriky, na podzim a v zimě se u nás vyskytují i ptáci z hnízdišť v SRN, Polsku, Švédsku či Finsku
  • stáří: nejvyšší zjištěný věk ve volné přírodě 16 roků
  • hnízdění: 1x ročně, březen až červen
  • snůška: 4–6 vajec
  • inkubace: 28 dní
  • hnízdní péče: 27–30 dnů
  • dospělost: ve 2. roce života

HLAS POŠTOLEK - UKÁZKA PRO POSLECH

ŽIVOT NA HRADĚ

Velká příprava mladých poštolek na první let

Poštolky z blízka


JARO


PODZIM


ZIMA