O hradu

Co se děje na hradě - novinky a zajímavosti


ROZŠÍŘILI JSME VÝSTAVNÍ PLOCHU

archeologických nálezů a doplnili vitríny o nové exponáty kachlů, militárií, kovářských výrobků a mincí.

 


ALOIS JIRÁSEK: KONEC A POČÁTEK

Román se odehrává  na hradě Litice. Děj je zasazen do období vlády Jiřího z Poděbrad, kdy se vězněm na Liticích stává  přední táborský radikální kněz Václav Koranda starší.

KONEC husitského hnutí a POČÁTEK vzniku Jednoty bratrské.

Bylo před vánocemi r. 1452. Pochmurný den pohasl a všecka krajina zahalena čirou tmou. V lesnatém, divokém údolí u Litic bylo boží dopuštění...

KNIHA ZDE ke stažení  (Národní knihovna čr kramerius - pdf, djvu)


KDO SE NARODIL NA HRADĚ LITICE?

Položme si otázku, kde se nachází rodiště krále Jiřího z Poděbrad?

(duben 1420 ?? - 22. 3. 1471 Praha)

Určitě je důležité, jaké majetky jeho otec Viktorín vlastnil a kde se v inkriminovaný rok 1420 zdržoval. To zkoumal Viktor Pinkava, jehož úsilí bylo posvěceno snahou dokázat zrození Jiřího na Bouzově. Podle míst působení se Viktorín do září 1420 skutečně pohyboval na Moravě a patrně pobýval na Bouzově, zatímco Poděbrady byly už tehdy přímým majetkem a hlavním sídlem jeho bratra Hynka. Protože Viktorín měl dostatek vlastních sídel, transport manželky na Poděbrady za účelem porodu se jeví neproduktivní a zbytečný. Tradice o narození Jiřího v Poděbradech je tedy vážně zpochybněna. Asi úplně rozloučit bychom se s ní museli, kdybychom přistoupili na Jiřího nemanželský původ. V tom případě by bylo možné narození v Hořovicích nebo Horažďovicích, kde by mohl splnit tradovanou roli kmotra Jan Žižka. S takovým řešením koketoval August Sedláček, i když se nakonec rozhodně nevyslovil. Při standardním a legitimním průběhu (sňatek - porod) je však nejpravděpodobnější Jiřího zrození na Bouzově nebo Liticích.

[PÁNI Z KUNŠTÁTU, M. Plaček a P. Futák, str. 375-376]

 

Jindřich, kníže Svaté říše římské, vévoda Minsterberský, Olešnický a Volovský, hrabě Kladský, pán Náchoda, Kunětické hory, Litic a mnoha dalších východočeských držav byl třetí syn českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho první choti Kunhuty ze Šternberka.

(15. 5. 1448 Poděbrady - 24. 6. 1498 Kladsko)

Jeho žena Uršula Braniborská na hradě Litice v noci z 1. na 2. října 1470 patrně bez větších komplikací přivedla na svět druhého syna, kterého Jindřich pojmenoval Jiří na počest svého otce.

(Jiří Minsterberský 2. 10. 1470 Litice - 10. 11. 1502 Olešnica)

[JINDŘICH STARŠÍ Z MINSTERBERKA, M. Šandera, str. 57]


RAŽBA MINCÍ ZA JIŘÍHO Z PODĚBRAD

 

Jiří z Poděbrad razil mince z titulu českého krále (1458-1471).

 

Mince nechal razit tradičně v kutnohorské mincovně a to pouze pražské groše.

 

Jiří však byl již předtím, než se stal českým králem, držitelem práva razit mince v kladském kraji a

knížectví minsterberském. V lednu 1455 uzavřel Jiří z Poděbrad mincovní dohodu s vratislavským biskupem Petrem, s hlohovským knížetem Jindřichem X., s hejtmanem vratislavským a svídnickým Jindřichem z Rožmberka a s městy Svídnice a Javor. Podle této dohody mohl Jiří zmincovat 5000 hřiven (jednotka hmotnosti hřivna=253,17 g) stříbra na čtyřlotové (jednotka hmotnosti lot=16,06 g) haléře. S ražbou se zřejmě okamžitě začalo, protože písemné prameny již pro následující rok dosvědčují oběh kladských mincí.

 

Dosavadní literatura přičítá Jiřímu z Poděbrad čtyři typy nedatovaných jednostranných penízů. Na líci je vyražen český lev, mající u nohou písmeno "g".

Podle polské literatury razil Jiří z Poděbrad ještě haléře ve slezském Minsterberku, a to dokonce po roku 1450, které měly na lícní straně dolnoslezskou orlici a na rubové straně písmeno "M".

 

[PODĚBRADOVÉ, O. Felcman a R. Fukala, kolektiv, str. 446-447]

 


PRVNÍM VÁNOČNÍM DÁRKEM V ČECHÁCH BYLA MODLITEBNÍ KNIHA

Česká štědrovečerní tradice, kdy si blízcí lidé navzájem předávají dárky, sahá hluboko do středověku. Vůbec prvním vánočním darem, o kterém se dochoval písemný záznam, byla modlitební kniha s jedinečným iluminacemi.

O Štědrém dnu roku 1466 ji dostal sám český král Jiří z Poděbrad. A tou, která mu dárek věnovala, byla jeho druhá manželka, královna Johana z Rožmitálu.


POŠTOLKA OBECNÁ – Falco tinnunculus

  • hmotnost: samec průměrně 180 g (125–253 g), samice průměrně 220 g (136–303 g)
  • potrava: drobní hlodavci, hlavně hraboš polní, méně hmyz a drobní ptáci
  • tah a zimování: u nás se vyskytuje po celý rok, některé naše poštolky, hlavně mladí ptáci, táhnou až do severní a západní Afriky, na podzim a v zimě se u nás vyskytují i ptáci z hnízdišť v SRN, Polsku, Švédsku či Finsku
  • stáří: nejvyšší zjištěný věk ve volné přírodě 16 roků
  • hnízdění: 1x ročně, březen až červen
  • snůška: 4–6 vajec
  • inkubace: 28 dní
  • hnízdní péče: 27–30 dnů
  • dospělost: ve 2. roce života

HLAS POŠTOLEK - UKÁZKA PRO POSLECH

ŽIVOT NA HRADĚ

Velká příprava mladých poštolek na první let

Poštolky z blízka


JARO


PODZIM


ZIMA