Přehled majitelů

Přehled majitelů podle J. K. Březiny (1899):

  1.     Půta z Drslaviců;
  2.     královské zboží;
  3.     Jindřich z Lipého;
  4.     královské zboží;
  5.     Jan z Lichtenburka;
  6.     Boček z Kunštátu a Poděbrad;
  7.     Viktorin z Kunštátu a Poděbrad;
  8.     Jiří z Poděbrad, král;
  9.     Boček z Poděbrad;
  10.     Jindřich st. kníže Minstersberský;
  11.     Vilém z Pernštejna;
  12.     Vojtěch z Pernštejna;
  13.     Jan Bohatý z Pernštejna;
  14.     Jaroslav z Pernštejna;
  15.     Arnošt falckrabí Rýnský;
  16.     Václav Okrouhlický st. z Kněnic a na Borovnici;
  17.     Mikuláš z Bubna a z Litic;
  18.     Vratislav z Bubna a z Litic;
  19.     Jan st. z Bubna a z Litic;
  20.     Jindřich Jan hrabě z Bubna a z Litic;
  21.     František Adam hrabě z Bubna a z Litic;
  22.     Antonín Ignác hrabě z Bubna a z Litic;
  23.     Václav hrabě z Bubna a z Litic;
  24.     Antonín Vít hrabě z Bubna a z Litic;
  25.     František Adam hrabě z Bubna a z Litic;
  26.     Veriand Windischgrätz hrabě;
  27.     John Parish, svobodný pán;
  28.     Jiří Parish;
  29.     Oscar baron Parish;

[Březina, J. K.: Litice nad Orlicí, monografická stať; Žamberk 1899]

?-?  Půta z Potštejna

Půta nebo jeho syn Procek je považován za možného zakladatele hradu. Příslušníci rodu Půticů, původem z Plzeňska, získali zdejší hvozdy koupí od českého krále Přemysla Otakara II.

"Jediným prokazatelným faktem z počátečních dějin hradu Litic je to, že jeho jméno je přenesením jména západočeského půtického hradu Litic u Plzně. Z toho je možno odvodit závěr, že vznikl rovněž v souvislosti s půtickou kolonizací kraje na Divoké Orlici. K jeho zakladateli je možno uvést nijak však prokazatelně prameny nedoložené hypotézy. Buď s Půtou z Křimic – Potštejna přišel i některý příslušník litické větve rodu a začal zde budovat své nové panství, nebo Půta vzhledem k existenci dvou synů prováděl kolonizaci s cílem vytvořit zde pro ně dvě panství. Pokud bychom uvažovali o příchodu někoho z litické větve Půticů na Divokou Orlici, ryze hypoteticky bychom mohli uvažovat o Oldřichovi z Litic, Půtovu synovci, který několikrát, svědčil s Půtou na listinách. Lze tedy předpokládat, že mezi nimi byl přátelský vztah, takže možnost společného odchodu na Divokou Orlici by zde byla, pramenné doklady o tom však žádné nemáme. Provádění kolonizace s cílem vytvořit dvě panství s dvěma hrady a dvěma městskými centry ztratilo smysl buď po odchodu Půty (pravděpodobně mladšího, syna Půty z Křimic – Potštejna) do západních Čech, kdy majetek na Divoké Orlici zůstal jeho bratru Prockovi, nebo v případě kolonizace Liticka někým z litické větve Půticů, po skončení jeho kolonizační činnosti na Divoké Orlici. Ovšem jde jen o úvahu, žádný doklad o pobytu příslušníků této větve Půticů na Divoké Orlici není."

"Nejsou ani doklady k tomu, že by Procek, který na Potštejně na Divoké Orlici zůstal, převzal i Litice, ať již od bratra, či od někoho jiného."

[F. Musil: Otázky kolem počátku hradu Potštejna, Hradec Králové 2008]

?-1333 ?  Jindřich II. mladší z Lipé, zvaný Železný

*? (1312)   † po roce 1337
Vlastnil hrad, 1316 první písemná zmínka.

"Za první prokazatelnou zprávu vztahující se k Liticím na Divoké Orlici lze považovat údaj z roku 1316, z doby konfliktu krále Jana Lucemburského s Jindřichem I. z Lipé, kdy hrad Litice byl v rukou Jindřicha II. z Lipé (zvaný Železný), nebo někoho jiného z tohoto rodu. Příslušníci rodu tehdy jako rukojemníci ručili právě hradem Litice, že Jindřich I. z Lipé splní podmínky, za nichž byl propuštěn z královského vězení. Tyto podmínky však blíže neznáme, stejně jako neznáme, jakým způsobem se hrad do rukou pánů z Lipé dostal."

[F. Musil: Otázky kolem počátku hradu Potštejna, Hradec Králové 2000]

 

Jindřich II. mladší z Lipé *?  †1337

1333-?  Královský majetek

Roku 1333 vykoupil Litice markrabě Karel a majitelem se stal Jan Lucemburský.

"Tehdy jsme znovu získali s velkými náklady a úsilím hrady Křivoklát, Týřov, Světlík, Litice, Hradec Králové, Písek, Nečtiny, Zbiroh, Tachov, Trutnov v Čechách, na Moravě pak Lukov, Telč, Veveří, hrad olomoucký, brněnský a znojemský a mnoho dalších statků, zastavených a zcizených koruně."

[Karel IV. vlastní životopis: Vita Karoli quarti, str.71, 14. století]

Jan Lucemburský *1296  †1346

 

Karel IV. Lucemburský *1316  †1378

?-?  Jindřich II. z Lichtenburka, zv. Hynek

*? (1310)   †1356
Získal Litice výměnou za hrad Lichnici s Janem Lucemburským. Poprvé je tu připomínán roku 1353.

"Jindřichovým sídlem byl Lichtenburk (Lichnice), ale kvůli nedostatku financí, které spotřeboval na svá rytířská tažení, nedokázal zvládnout provoz nákladného hradu. Po roce 1329 prodal Lichtenburk Janu Lucemburskému a dostal za něj hrad Litice a polovinu Chocně."

[F. Párysová: Kariéra Ronovců v době lucemburské, UK Praha 2008]

 

Jindřich II. z Lichtenburka *?  †1356

?-1365  Jan starší z Lichtenburka, zv. Ješek Pykna

*?   † po roce1390
Vnuk předešlého. Syn Václava z Lichtenburka.
Připomínán roku 1361 ve spojitosti s kostelem v Žamberku, který patřil k Liticím.

"V Žamberku v kostele sv. Václava působil roku 1361 farář Václav, který byl prezentován Janem z Lichtenburka, pánem na Liticích."

[Tingl, F. A. Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus, inchoans ab anno 1354 usque 1362, Tomus primus. Praha 1867]

"V kupní smlouvě se praví: „My, Jan z Lichtenburka a synovec jeho Jan z Lichtenburka, vyznáváme, že jsme urozenému muži Jindřichu z Lipého, posledně maršálkovi království Českého, prodali zboží svá, a sice hrad Litice s lesy okolními, Žamberka městečka půl s právem patronátním, ves Kamenici, ves Helvíkovice, ves Záchlumí, půl vsi Sopotnice s plným právem patronátním, půl vsi Brné s jedním člověkem poplatným, Vaňkem, rybářem v Zámělí, s mlýnem pod hradem, s lesy Myfek (snad Lysek), Suchá, Opočen, Mníšek, Kletná. Očistiti od závad slibují Čeněk z Potštejna a Ješek ze Skuhrova. Ležení na Větším městě Pražském v sobotu po velikonoci 1365."

[M. Štěpánová: Nejstarší historie panství Žampach, 2000]

 

Smlouvu uzavíral Jan z Lichtenburka – syn Jindřicha II. z Lichtenburka a jeho synovec – syn jeho bratra Václava, Ješek Pykna z Lichtenburka. Ze smlouvy vyplývá, že majiteli Litic byli zřejmě oba, protože Jan z Lichtenburka neměl žádné potomky.

1365-?  Jindřich III. z Lipé, zvaný Hynce

*1322?   †1404?
Koupil od předchozího.
Syn Jindřicha II. mladšího z Lipé.

"Pobyt příslušníků rodu z Lipé ve východních Čechách tehdy ještě neskončil, neboť Jindřich (III.) v roce 1365 získal od Jana z Lichtenburka ještě na několik let panství litické. Když toto panství na přelomu 60. a 70. let 14. století získali páni z Kunštátu, podorlická etapa v dějinách rodu pánů z Lipé definitivně končí."

[F. Musil: Několik poznámek ke starším dějinám Podorlicka, 2000]

"První zmínka o faře v Sopotnici je již v roce 1365, kdy při koupi litického panství Jindřichem III. z Lipé se ve výčtu příslušenství litického panství uvádí i patronát k faře v Sopotnici."

[Archiv České koruny – edice faksimilií IV/4 1364–1368, Praha 1988]

? (1371)-1373  Boček z Kunštátu a Poděbrad

*? (1330-1335)   †1373
Nelze doložit, jak Litice získal, ale roku 1371 je připomínán jako patron kostela v Sopotnici, který k Liticím patřil.

"Boček z Kunštátu se jako držitel litického panství připomíná poprvé v roce 1371 a to v souvislosti se sopotnickým kostelem. Tehdy totiž jako patron sopotnického kostela sem dosazoval nového faráře Bartoloměje z Bydžova. Jako patron sopotnického kostela se Boček připomíná až do roku 1396."

(v tomto roce jde zřejmě již o jeho syna Bočka)

manželka – Eliška z Lichtenburka

"Eliška z Lichtenburka se narodila jako dcera Hynka Žlebského z Lichtenburka a jeho manželky Anežky z Landštejna. Otec ji před rokem 1351 provdal za Bočka z Kunštátu. Když Eliščin otec roku 1351 zemřel, Boček po něm zdědil hrad Poděbrady a bohaté panství, které k němu přiléhalo. Boček z Kunštátu a Poděbrad zemřel v roce 1373 a poručníkem jeho nezletilých synů z manželství s Eliškou, Bočka II., Ješka a Hynka, se stal Sezema z Dobrušky a Opočna a po něm Arkleb ze Stařechovic. Ovdovělá Eliška oběma poručníkům svých synů při správě rodových statků asistovala. Bočkovi se správou panství Eliška pomáhala i poté, co v roce 1375 dosáhl plnoletosti."

[PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. s-334, 341.]

1373-1417  Boček starší II. z Poděbrad

*? (1372)   †1417
(1375 dosáhl plnoletosti)
Po Bočkovi převzal Litice jeho stejnojmenný syn Boček, který ale v době otcovy smrti ještě nebyl plnoletý, a o statky se za něj starala jeho matka Eliška z Lichtenburka.
Roku 1389 koupil Boček z Kunštátu k Liticím zboží a vesnici Kunvald.

„V roce 1408 Boček starší také odprodal panství Potštát a stržené peníze zřejmě hodlal investovat na příhodnějším místě. Ejhle a už po dvou letech se naskytla výtečná příležitost podstatně rozšířit panství hradu Litice.“

[PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. s-352.]

1417-1427  Viktorín z Kunštátu a Poděbrad

*? (1403)   †1427
Syn předešlého.
Manželka Anna z Vartenberka. (?)
Po roce 1421 se nazýval Viktorin Z Kunštátu a Poděbrad na Liticích. Litice byly společně s Bouzovem jeho hlavním sídlem.
Bratr Hynek z Kunštátu a Poděbrad byl 16. 10. 1426 zabit při přepadení Nymburka. Po jeho smrti připadlo poděbradské panství Viktorinovi. Ten ale velmi brzy 4. 1. 1427 za nejasných okolností umírá. Protože Hynek neměl žádné potomky, získal poděbradské panství Viktorinův syn Jiří z Kunštátu a Poděbrad.

 

Viktorín z Kunštátu a Poděbrad  *? (1403)  †1427

1427-1471  Jiří z Kunštátu a Poděbrad

*duben 1420 ?   †22. 3. 1471 Praha
Syn předešlého. 

Kde se nachází rodiště krále Jiřího z Poděbrad?

„Určitě je důležité, jaké majetky jeho otec Viktorín vlastnil, a kde se v inkriminovaném roce 1420 zdržoval. To zkoumal Viktor Pinkava, jehož úsilí bylo posvěceno snahou dokázat zrození Jiřího na Bouzově. Podle míst působení se Viktorín do září 1420 skutečně pohyboval na Moravě a patrně pobýval na Bouzově, zatímco Poděbrady byly už tehdy přímým majetkem a hlavním sídlem jeho bratra Hynka. Protože Viktorín měl dostatek vlastních sídel, transport manželky na Poděbrady za účelem porodu se jeví neproduktivní a zbytečný. Tradice o narození Jiřího v Poděbradech je tedy vážně zpochybněna. Asi úplně rozloučit bychom se s ní museli, kdybychom přistoupili na Jiřího nemanželský původ. V tom případě by bylo možné narození v Hořovicích nebo Horažďovicích, kde by mohl splnit tradovanou roli kmotra Jan Žižka. S takovým řešením koketoval August Sedláček, i když se nakonec rozhodně nevyslovil. Při standardním a legitimním průběhu (sňatek - porod) je však nejpravděpodobnější Jiřího zrození na Bouzově nebo Liticích.“

[PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. s-375-376.]


"Je možné, že prvním poručníkem mohl být Boček III. (Bouzov, Moravská Třebová) bratr Viktorína a strýc Jiřího. Ten roku 1429 umírá a dalším, již doloženým poručníkem byl od roku 1430 Heralt z líšnicko-kunštátské větve."

[PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. s-363.]

Prameny dále uvádějí, že Jiří na nějaký čas Litice zastavil Prockovi z Kunštátu. (?)

Jiří z Kunštátu a z Poděbrad *1420  †1471

1472-1483  Boček z Poděbrad

*1442   †1496
Syn předešlého.
Čtyři bratři si smlouvou z roku 1472 rozdělili majetek. Bočkovi připadly Litice.

List dílčí z 9. března 1472:

"Boček-hrad Litice se zbožím Richmberským, Častolovským, Černikovským, Jelenským a Týništěm, kteráž se k Liticům držela, hrad Veliš s městem Jičínem, taktéž hrad Mostský se zbožím kláštera Postoloprtského, poslední toto však jen v zástavě od krále do výplaty."

1483-1495  Jindřich I. starší, kníže minsterberský

*1448   †1498
Mladší bratr předešlého.
Ještě za života mu Boček svůj majetek podstoupil.

Jindřich I. starší z Poděbrad a Minsterberka  *1448  †1498

"Jeho žena Uršula Braniborská na hradě Litice v noci z 1. na 2. října 1470 patrně bez větších komplikací přivedla na svět druhého syna, kterého Jindřich pojmenoval Jiří na počest svého otce."

[Jindřich starší z Minsterberka, M. Šandera, str. 57]

Jiří Minsterberský 2. 10. 1470 Litice - 10. 11. 1502 Olešnica

1495 (1492 ?)-1521  Vilém z Pernštejna

*1436   †1521
Získal Litice koupí od předchozího.
Správu majetku v této oblasti přenesl na sousední hrad Potštejn a Litice na čas ztrácí význam. Svůj majetek rozdělil mezi své dva syny tak, aby syn Vojtěch obdržel vše v Čechách, připadly mu tedy i Litice s Potštejnem.

Kníže Jindřich Minsterberský sám nabízel svá panství Litice a Potštejn ke koupi králi Vladislavovi Jagellonskému. Král však o koupi neměl zájem a doporučil knížeti, aby ona panství nabídl panu Vilémovi z Pernštejna, který byl tehdy schopen zaplatit za ně nejvíc peněz.

"Kníže Jindřich válkami zadlužil se, i prodal mimo jiné 24. 10. 1495 zboží Litické, s těmito statky k Liticům příslušnými: polovici zboží Choceňského, Richmberkem, Solnicí, Častolovicemi, Černíkovicemi, Jelením, Novým hradem; (nad Uhřínovem), to vše za 25.000sß. grošů českých panu Vilémovi z Pernsteina."

Vilém II. z Pernštejna  *1436  †1521

1521-1534  Vojtěch z Pernštejna

*1490   †1534
Syn předešlého.

Vojtěch z Pernštejna  *1490  †1534

1534-1548  Jan z Pernštejna

*1487   † 1548
Bratr předešlého.
Dědil majetek po smrti svého bratra Vojtěcha.

Jan IV. z Pernštejna  *1487  †1548

1548-1556  Jaroslav z Pernštejna

*1528   †1560
Syn předešlého.
Nebyl dobrým hospodářem jako jeho předkové a byl nucen část majetku prodat.

"Jaroslav z Pernštejna na Pardubicích, JMC rada a komorník se přiznává před úředníky desek zemských, že knížeti Arnoštovi, falckrabímu na Rýně, knížeti v Horních a Dolních Bavořích a hraběti kladskému prodal své dědictví zámek Potštejn, zámek Litice, zámek Rychnov a další za 60000 kop grošů českých."

[Fond: Desky zemské větší, Praha, 1541-1861 Inv. č.: 12, Porta fontium]

"Jaroslav z Pernštejna a na Pardubicích, královský rada a komorník, uzavírá s rýnským falckrabím a horno a dolnobavorským knížetem Arnoštem smlouvu, jíž mu prodává zámky Potštejn (Potnsstayn), Litice, Rychnov aj. hrady s městečky, vesnicemi a dalším příslušenstvím."

[Fond: České gubernium - Guberniální listiny, Praha, (993) 1261-1918 Inv. č.: 1994 Signatura: L II 1532, Porta fontium]

Jaroslav z Pernštejna *1528  †1560

1556-1558  Arnošt falckrabě rýnský

*1500   †1560
Složitou finanční transakcí z roku 1556 získal od Jaroslava z Pernštejna jeho velké panství Litice-Potštejn v hodnotě 60 tisíc kop grošů českých. Zřejmě majetek koupil jen proto, aby ho rozprodal.
Smlouva trhová datovaná 12. července 1558. Kníže Arnošt, falckrabí na Rýně, kníže Horních a Dolních Bavor prodává Václavovi staršímu Okrouhlickému z Kněnic své dědictví zámek Litice atd. za 6625 kop grošů českých.

"Kníže Arnošt, falckrabí na Rýně, kníže Horních a Dolních Bavor se přiznává před úředníky desek zemských, že do desek zemských vložil Václavovi Okrouhlickému z Kněnic na Borovnici tzv. postoupením své dědictví zámek Litice a další v částce 6625 kop grošů českých. Dále se přiznává k tzv. správě, to znamená, že po dobu 3 let a 18 měsíců ručí svými statky za to, že kdyby se na zmíněném postoupeném majetku vyskytla nějaká právní nebo faktická škoda, je povinen ji nahradit. Výše náhrady bude o třetinu vyšší než prodejní cena."

"Juxta datovaná 2. srpna 1559. Kníže Arnošt, falckrabí na Rýně, kníže Horních a Dolních Bavor se prostřednictvím Kašpara Hulčinského z Vopřetic, komorníka od úřadu desek zemských, uvázal ve statky Václava staršího Okrouhlického z Kněnic, v zámek Litice atd. pro nezaplacení 60 kop grošů českých úroků."

"Kníže Arnošt, falckrabí na Rýně, kníže Horních a Dolních Bavor se přiznává před úředníky desek zemských, že dluží Václavovi Okrouhlickému z Kněnic na Borovnici 6625 kop grošů českých. V tomto dluhu mu ihned postupuje své dědictví zámek Litice a další."

[Fond: Desky zemské větší, Praha, 1541-1861 Inv. č.: 87, Porta fontium]

Arnošt vévoda Bavorský hrabě Kladský  *1500  †1560

1558-1562  Václav Okrouhlický st. z Kněnic na Borovnici

*?   †1562
Koupil litické panství (bez potštejnského panství) od předchozího.

 

1562-1562  děti předchozího

Jejich poručníci Litice prodali.

1562-1608  Mikuláš z Bubna a z Litic

*1537   †1608
Dne 28. 10. 1562 koupil panství litické od poručníků dcer Václava Okrouhlického Mikuláš z Bubna na Přestavlkách a dal o této koupi vložit zápis do zemských desek.

Dle tohoto zápisu:

"... koupil léta 1562 v pondělí před sv. Šimonem a Judou urozený a statečný rytíř pan Mikuláš starší z Bubna půl městečka Žamberka, Litice, Helvíkovice, Slatinu, Pěčín, Kunvald, Kameničnou, Záchlumí, Německou Rybnou, Doudleby a ves co k nim náleží, ves Vrbici za sumu 21 000 kop míšenských grošů."

Toto panství rozšířil v roce 1575 v den památky sv. Martina, kdy koupil druhou polovinu Žamberka, Líšnici, Trundolf, Pastviny, Klášterec, Bartošovice od pána Karla ze Žampachu. Po smrti svého bratra Heřmana z Bubna roku 1602, známého svým ochočeným lvem, mu připadl i statek Horní Jelení. Litice si Mikuláš oblíbil natolik, že je učinil sídlem svého rodu a střediskem celého panství. Jejich jméno pak přijal do rodového názvu pánů z Bubna a Litic. Tento rod pak vlastnil žamberecké (původní litické) panství do roku 1809, tedy téměř 250 let.

Zdejší panství rozšířil, ucelil, vytvořil z něho 1. 5. 1608 rodové svěřenství (fideikomis) a za dědice ustanovil vnuka svého bratra Jindřicha, Jindřicha Jana (syn Vratislava - ustanoven poručníkem).

1608-1653  Jindřich Jan z Bubna a z Litic

*1606   †1653
Dědictví rodového svěřenství.
V letech 1608-1617 spravoval majetek jeho otec Vratislav z Bubna na Březně (syn bratra Mikuláše) jako poručník, po jeho smrti roku 1617 se poručníkem stal Jan st. z Bubna a na Libchavách. Jindřich Jan se ujal správy po dosažení plnoletosti roku 1628, na Liticích nepobýval, sídlo přenesl do Žamberka. Panství se dále uvádělo jako žamberské a Litice úplně ztrácejí význam.

1653-1711  František Adam I. z Bubna a z Litic

*1645   †1711
Syn předešlého.
V době nedospělosti spravoval rodový majetek bratr předchozího Kunata Jaroslav (1653-1668).

1711-1725  Antonín Ignác z Bubna a z Litic

*1679   †1725
Syn předešlého.

1725-1787  Antonín Vít z Bubna a z Litic

*1717   †1787
Syn předešlého.

1725-1731 poručník Václav z Bubna a Litic
1731-1737 poručník Jan z Bubna a Litic

Roku 1776 dal litický hrad částečně poopravit.

1787-1809  František Adam II. z Bubna a z Litic

*1769   †1809
Syn předešlého.
Jeho manželka, Karolína Libštejnská z Kolowrat, ho údajně nechala prohlásit za duševně chorého a panství značně zadlužila. Po jeho smrti bylo zemským soudem zrušeno rodové svěřenství a žamberské panství bylo prodáno následujícímu, zbytku majetku se ujal stejnojmenný syn František Adam III. z Bubna.

1809-1815  Veriand hrabě Windischgrätz

*1790   † 1867
Mladší syn Josefa Mikuláše. V době nezletilosti mu poručnická správa koupila panství Žamberk.
Jeho bratr byl polní maršál kníže Alfred Windischgrätz (1787-1862).
Vlastnil hrad pouhých 6 let. Koupil zadlužené žamberské panství, k němuž kromě Žamberka náleželo ještě 23 vsí, od hraběnky Karolíny z Bubna za 600 000 zlatých.

1815-1858  Jan Parish

*1774   †1858
Dne 12. srpna 1815 koupil za 1 milion zlatých vídeňské měny od Verianda hraběte Windischgrätze panství Žamberk s hradem Liticemi.

Příslušník anglo-normandského rodu Paris, později skotského šlechtického rodu Parish, získal panství v roce 1815, kdy k němu patřila kromě Žamberka jedna větší osada a 20 vesnic s 15 000 poddanými. Panství mělo ve vlastní správě 4 dvory, 2 000 arů pastvin, rozsáhlé lesy, 7 kostelů, 23 mlýnů a 7 pil. V roce 1817 byl John Parish povýšen do stavu svobodných pánů, baronů s přídomkem "von Senftenberg".

John Parish svobodný pán  *1774  †1858

"John Parish (Hamburg, 23. 2. 1774 - Žamberk, 2. 9. 1858) během války IV. koalice proti Napoleonovi roku 1809 zasáhl do osudu Rakouska. Uvědomil si, že Rakousko bude jako obvykle zcela závislé na britských subsi­diích, protože Velká Británie byla jako jediná země natolik silná, že udržela své hospodářství navzdory kontinentální blokádě v dobrém chodu. John Parish se tehdy vydal z Londýna přes Hamburg a Berlín do střední Evropy. Protože blo­káda byla téměř úplná, nebylo možné počítat s tím, že by se podařilo dostat britské subsidia ve stříbře do Rakouska přímo, nabídl se proto John Parish, že hotové peníze opatří na pevnině, především v Hamburgu, a dopraví je do monarchie. Tuto operaci také provedl, zachránil rakouskou státní pokladnu před bankrotem, a finančně si značně polepšil."

"Navíc si otevřel cestu do Rakouska, k čemuž ho vedly i osobní důvody. Dne 27. 8. 1814 se totiž v londýnském kostele sv. Jiří oženil po dlouholeté známosti s Catherine Birney, a to přes námitky rodiny. Existovalo totiž podezření, že bývala chovankou útulku. Takovýto poklesek byl neodpustitelný nejen v puritán­ské Anglii, ale i v Hamburgu. Proto také John toku 1815 z rodinného obchodního domu vystoupil."

"V té době byl však upozorněn, že Veriand kníže Windischgrätz zamýšlí prodat v Čechách žamberské panství. Počátkem dubna 1815 Žamberk navštívil a dne 12. 8. 1815 se uskutečnila koupě panství."

"24. 2. 1816 byl John Parish jako anglický šlechtic povýšen císařem Františkem I. za zásluhy o zprostředkování subsidií spojených se značným osobním nebezpečím do rytířského stavu."

"Dne 19. 3. 1817 byl John rytíř Parish povýšen císařským majestátem do stavu rakouských svobodných pánů a byl mu přidán predikát von Senftenberg (tj. ze Žamberka)."

[Milan M. Buben, Jiří Marganc]

1858-1881  Jiří Parish

*1807   †1881
Synovec Johna Parishe, syn jeho bratra Richarda.

"George IV. byl mužem nejenom krásného zevnějšku, ale oplýval i velkým tvůrčím a obchodním duchem. Roku 1836 koupil od svého otce a strýce George celý jejich majetek v USA."


"V roce 1856 navštívil otce a strýce Johna v Žamberku a tehdy asi padlo rozhodnutí, že bude ustanoven jako strýcův dědic. Když v roce 1858 strýc zemřel, přestěhoval se do Čech a v duchu amerického podnikatele upravoval zámecké objekty i park. V roce 1869 rozšířil majetek, když koupil od knížete de Chimay panství Brandýs nad Orlicí se zámkem, pivovarem a s dalšími jednadvaceti vesnicemi a také panství Žampach, jehož část již následující rok opět prodal."

[Milan M. Buben, Jiří Marganc]

1881-1924  Oskar Parish

*1864   †1925
Synovec Jiřího Parishe, syn jeho bratra Edmunda.
Převzal panství v roce 1881 po smrti svého strýce Jiřího Parishe. V letech 1890-1896 nechal konzervovat zdivo litického hradu.

"Dne 17. 1. 1899 byl Nejvyšším rozhodnutím císaře Františka Josefa I. povýšen do rakouského šlechtického a baronského stavu s predikátem von Senftenberg. Zároveň mu byl potvrzen erb: v červeném štítě 3 zlaté uťaté hlavy jednorožců s krky."

[Milan M. Buben, Jiří Marganc]

1924-1948  Karel Parish

*1899   †1976
Syn předešlého.
V letech 1933-1935 provedl rekonstrukci hradní zříceniny a zpřístupnil ji veřejnosti. Po únoru 1948 utekl s rodinou do Německa a v roce 1949 odešel do Kanady. Jejich majetek stát zkonfiskoval.

Žamberk opustil s manželkou a šesti dětmi v květnu roku 1948, kdy zámek spolu se znárodněným velkostatkem přešel do vlastnictví státu a byla na něj zavedena národní správa.

1948-1961  Československá republika

1961-1990  Československá socialistická republika

1990-1993  Československá federativní republika

1993 – současnost  Česká republika

Syn Karla Parishe, John Marmaduke Parish, po návratu z emigrace restituoval zámek v Žamberku a lesy, hrad Litice ponechal státu.